PATAFYZICKÝ OBČASNÍK

Autor se narodil v roce 1947 v Hradci Králové. V minulosti působil jako starší sboru Svědků Jehovových. Z původní studijní skupiny SJ však vzniklo na počátku osmdesátých let Patafyzické kolegium Teplice. Mezi členy patafyzického kolegia patřila také například básnířka Svatava Antošová a vedoucí hudební skupiny "Už jsme doma", Miroslav Wanek. V roce 1986 bylo Kolegium policejně rozpuštěno a šéfredaktor sborníku byl uvězněn na 12. měsíců za "zjevnou neúctu ke společnosti," které se měl dopustit vydáváním sborníku PAKO a publikováním článků, které hrubě urážely budovatelské úsilí pracujícího lidu. Po výkonu trestu napsal autentickou knihu z vězeňského prostředí: "Občanský průkaz prosím." V osmdesátých letech přispíval do samizdatových časopisů. Po tzv. sametové revoluci byl zvolen jako poslanec do ČNR. Napsal řadu povídek, črt, úvah a patafyzických studií. Některé povídky byly uveřejněny ve stejnojmenné knize "Povídky". Je redaktorem a lektorem - zahlubovačem pražského patafyzického časopisu Clinamen. V roce 1997 byl oceněn Cenou Masarykovy akademie umění v Praze za uměleckou tvůrčí činnost, v témže roce získal Cenu K. H. Máchy za patafyzický román "Sviňoďasi“. Žije v Teplicích a v Praze.

Povídkový triptych Eduarda Vacka o deviantech, deprivantech a vůbec podivných lidech s různými úchylkami uzavírá třetí díl s názvem: „S devianty na věčné časy.“ Předcházely ho dvě knihy: „Mí devianti mi rozumějí“ a „Rozumím svým deviantům“. Autorův pohled na lidské hemžení připomíná houbaře, který zaujat velkým mraveništěm, nechává houby houbami a skloněn nad velkou hemžící se hromadou jehličí, zkoumá pobaveně a zvědavě osudy jednotlivých mravenců. Každé přirovnání ovšem kulhá, s lidským mraveništěm je to nepoměrně složitější. Autor nás ve svých příbězích provází ložnicemi, swingerskluby, hospodami, redakcemi, ale také parlamentem a dalšími pracovišti a místy, naposledy také dokonce generálním ředitelstvím Vězeňské služby, kde si různí devianti realizují své představy, které jim jejich naplněním dopřává pocity extáze, seberealizace, či podivné harmonie. U některých povídek zaváháme, zda jde o skutečné příběhy (snad dokonce prožité samotným autorem) nebo o čirou tvůrčí fantazii, která často přesahuje obrazotvornost všedních dnů. Jinde však jde zřejmě o téměř stenografický záznam skutečného děje. V poslední, nejdelší povídce nazvané Bestiality se autor odvažuje nahlédnout do zřejmě nedaleké budoucnosti, kde matky budou muset mít namontovaní pluhy na svých kočárcích, aby se prodraly smetím. V humorném, někdy tragikomickém díle převládá všudypřítomný, často obskurní sex jako hlavní motivace jednání hrdinů jednotlivých příběhů. Proto není tato kniha doporučena k prodeji osobám, které nedosáhly 18 let věku.

Mast

Dostal jsem od přítele, který jezdí do Thajska stejně jako já, dobrý tip na extra pálivou mast, která prý zažene každou bolest. Trochu mě trápí koleno, a tak jsem si ji tam při své poslední návštěvě koupil. Cena dobrá, Thajsko má obecně pro nás příznivé cenové relace ve všech ohledech. Už před apatykou, když jsem si ji nedočkavě otevřel a přivoněl k ní, jsem lehce zkoprněl. Nosem mi projela ostrá vůně, která mi vehnala slzy do očí. To je ono, pomyslel jsem si s respektem a zíral na její světle červenou barvu, která připomínala ostré papričky. Pak jsem ji uložil do zavazadla a vzpomněl si na ni až v Praze, když moji přítelkyni zabolel loket. Vyzkoušej thajskou mast, doporučil jsem jí a vyštrachal malou krabičku ze šuplíku, kam jsem ji uložil po svém příjezdu z dovolené. Byl jsem zvědavý na její účinnost. Přítelkyně si namazala loket a po nějaké chvíli hlásila zlepšení. Byt voněl po kafru a neznámé exotické vůni. Lehli jsme si na dvorek na sluníčko a lenošili. Anda, která má ráda sex víc než cokoli jiného, mě však nenechala dlouho v klidu. Její šátravá ruka se brzy dotkla mého penisu a pevně jej stiskla. Poté sjela níž a prohnětla obě koule. Bylo to jako vždy příjemné, měl jsem k sexu stejně vřelý vztah jako Anda, její nadšení pro tento druh sportu jsem s ní sdílel bez výhrad. Tentokrát to bylo jiné. Přišlo něco strašného a neočekávaného. Pozbyl jsem klidu a doslova jsem vystřelil z deky, na které jsem ležel. „Co to je? Co to je?“ řval jsem jako smyslu zbavený a rozeběhl se po zahradě, po které jsem běhal beze smyslu sem a tam. „Co děláš, co se ti stalo?“ divila se Anda. „Ta mast, doprdele ta mast,“ volal jsem beze smyslu, aniž jsem umdléval v běhu. „Dalas mi ji na péro, to je šílenství. Mě ten pták snad shoří.“ Teprve nyní si Anda uvědomila, že stejnou rukou, kterou si nabrala a rozetřela mast po lokti, se dotkla mého údu a srdečně se rozesmála. „To není sranda, to je utrpení,“ vyl, jsem jako kojot. „Utíkej do koupelny a namydli si ho mýdlem,“ radila Anda. Udělal jsem to, ale ještě pár dlouhých minut jsem si musel prožít svůj očistec. Pak jsem uložil svoji ďábelskou mast na dno zásuvky, kde ležela zapomenuta dlouhé měsíce.

Jednou jsem pozval své přátele na grilování. Byl opět hezký podvečer, masíčko pěkně vonělo a křupalo mezi zuby, všichni pili vychlazený bourbon s ledem. Večer jako připravený k římským hrám. Anda už obcházela mlsně kolem a svými řečmi provokovala atmosféru. „Zatop v krbu,“ pověřila mě specifickým úkolem jako vždy, kdy se schylovalo k sexu. Nemusela mě dlouho pobízet. Přátelé, se kterými jsme se již v minulosti oddávali sportovnímu sexu, sice netušili, že půjde do tuhého, ale bylo mi jasné, že až tolik protestovat nebudou. „Běž se vysprchovat,“ vyzvala Anda Julku. „Ale já už jsem se sprchovala ráno,“ ještě jí nedocházelo, co se chystá. První tedy šel Emil. Mezi tím jsem se vrátil s tím, že se krb hezky rozhořel. Na zem jsem nastlal nějaké matrace a prostěradla a překryl to speciální savou dečkou pro inkontinentní invalidy, neboť Anda měla mokré orgasmy a bylo to nutné nějak sanovat. Emil se vrátil a do sprchy odešla Julka. Nějak mě zlobila záda, a tak jsem si postěžoval. „Julka je profesionálka, jistě tě namasíruje,“ slíbil za Julku Emil, a když se Julka vrátila, zopakoval jí, jaký mám problém. Julka neprotestovala, zvláště, když jsem si vzpomněl na to, že tu mám speciální masážní thajskou mast, na kterou byla velmi zvědavá. Bohužel jsem si neuvědomil, jaké nebezpečí hrozí tím, že se otevře její víčko. Odešli jsme všichni do ložnice, kde jsem si lehl na břicho, a Julka mě začala masírovat. Prostor zaplnila exotická vůně. Julka namasírovala nejprve mne a potom i Emila. Jeho záda nachově zrůžověla a začal se potit po celém těle. Po chvíli začal běhat po místnosti a hledal nějaké řešení, jak utéci před šíleným pálením. Se zájmem jsem ho pozoroval, jeho zkušenost už jsem měl za sebou. Anda položila Emila na záda a začala ho kouřit, tvrdila, že přijde na jiné myšlenky. Také Julka přistoupila k mému penisu a začala mi ho kouřit. Po chvíli si na mě sedla a zasunula si ho do vagíny. Emil s Andou odešli ke krbu, kde pokračovali v načatém díle. Netrvalo dlouho a oba jsme s Julkou začali pociťovat silné pálení. Julka se vymrštila a běžela do koupelny s indiánským pokřikem, mast se jí dostala do vaginy. Zde se zamkla a přestala komunikovat s okolím. Za dveřmi bylo slyšet vodu a syčení chřestýše. O Julku jsem se přestal starat právě ve chvíli, kdy se mi vrátilo pálení penisu, které jsem již jednou zažil. Běžel jsem do druhé koupelny, ale ta již byla obsazená Emilem, který si zde drhnul rýžákem všechna pálivá místa. Anda klečela u umělého bazénu a chladila si rozpálenou vagínu. Vrhnul jsem se k ní mezi lekníny a vyhodil někam daleko plastovou kachničku, která mi zabírala místo. Kachnička aniž by rozepjala křídla, přelétla k sousedovi přes plot, kde se na ni vrhnul statný sousedův pes a vmžiku ji prokousl hrdlo. Bylo mi to jedno, prioritou byl penis, který pálil jako čert. Drhnul jsem si ho říčním pískem a vodní travou, tím jediným co bylo k dispozici. Všichni postižení jsme se sešli asi za půl hodiny, kdy pálení samovolně přecházelo. Ve tvářích všech přítomných se zračilo prožité utrpení. Nálada sice lehce vázla, ale postupně se zlepšovala, tak jak odeznívalo nesnesitelné pálení. Všichni jsme s uznáním ocenili účinnost thajské masti, která v případě použití dle návodu jistě přináší úlevu od bolesti.